Adélka

Datum: 23.01.2021

Zobrazeno: 1583x

Autor: Amor Kloboučky Vyškov

Jak bylo sděleno koncem loňského roku, se náš klub rozhodl i nadále pokračovat v charitativních projektech. Přesto, že je nám znemožněno hrát a přímo na pomoc vybírat finanční prostředky. Tato situace nás nikterak neodradila, abychom pomohli tomu, kdo to potřebuje. Zcela náhodou, bez natahování ruky a prosby se k nám donesl příběh dvouleté Adélky Pospíchalové.

Na celé věci je zajímavé právě to, že jsme o pomoc nebyli požádáni. Stačilo jedno krátké setkání a při řeči se náhodou objevilo téma pomoci. Ne, nejednalo se o rodiče malé Adélky, s těmi se nikdo z klubu nesetkal. Bavili jsme se s jedním z našich hráčů a ten jen zmínil malou Adélku. Následně jsme kontaktovali rodiče a zaujal nás tento příběh.

Příběh Adélky (2 roky) očima její maminky
Naše štěstí se jmenuje Adélka. Narodila se předčasně, v 30. týdnu, pro preeklampsii maminky. Její start do života byl velice náročný a vše si musela vybojovat. Pátý den po narození, to naše holčička vážila zhruba jeden kilogram, dostala vysoké horečky. Když druhý den po nasazení antibiotik teploty neustupovaly, udělali lékaři Adélce vyšetření – lumbální punkci. Zjistili strašnou diagnózu: „MENINGITIDA“.
Po zaléčení a skoro dvou měsících v porodnici jsme si odváželi dvouapůlkilogramovou bojovnici. Naše radost trvala bohužel jen chvíli, přesně 14 dní. To už jsme pro velký nárůst obvodu hlavičky byli zase v nemocnici. Diagnóza byla tentokrát stanovena jako postinfekční hydrocefalus, což je zvětšení hlavičky z důvodu hromadění mozkomíšního moku. Následovala operace a vložení VP shuntu (katetr s tlakovým ventilem), který pomohl Adélce odvádět mozkomíšní mok do bříška. Pro následné komplikace byla nutná reoperace. Za další necelé dva měsíce jsme byli opět v nemocnici z důvodu infekce.
Bylo to pro nás nesmírně těžké období, kdy jsme žili ve strachu, zda Adélka vše zvládne. Během šesti týdnů prodělala tři operace, měla zavedenou zevní komorovou drenáž a dostávala velké množství antibiotik a léků. Adélka rostla a ani v jednom roce jsme nemohli, jako jiní rodiče se svými dětmi, prožívat běžné starosti i radosti. Žádná cvičení ani snaha o Adélčin rozvoj nebyly možné. Po prvním roce jsme se vyrovnávali s další diagnózou – dětskou mozkovou obrnou provázenou křečemi.
My se však nevzdáváme! Po psychické stránce je Adélka moc šikovná a vázne jí pouze motorika. Rehabilitační pomůcky jsou velice drahé a naše možnosti omezené. Nyní se snažíme o získání financí na podpůrné rehabilitace pro Adélku. Víme, že má šanci žít plnohodnotný život, a snažíme se pro ni udělat maximum.

Tento příběh nás nemohl nechat chladným. Okamžitě jsme se spojili s Nadačním fondem Modrý hroch a rozjeli první pomoc. Ovšem my můžeme a musíme pomoci více. Od začátku tohoto roku, každá další sezóna bude věnována Adélce. Adélka se stane jakýmsi patronem našeho klubu, který bude dozorovat nad výkony našeho celku, a my jí finančně pomůžeme. Víme, že máme skvělé diváky a tak to zvládneme. No, a když nám zase nedovolí hrát, určitě si nějak poradíme a společně s Modrým hrochem to zvládneme. Adélko, vítej v klubu!